Srpen 2009

III. SN SK\CZ Meet, den třetí, part 1

30. srpna 2009 v 19:58 | Anwi |  Akce
Okolo druhé ráno
Promítání skončilo. Setřela jsem poslední slzu smíchu a pomohla sbalit Tince věci. Ještě chvilku jsme seděli a kecali, pak jsme se vydali do Heaven chatky, kde se pokračovalo v konverzaci. Zizi a Lenkka prohlásili, že pojedou celý meet bez spaní. Přemýšlela jsem nad tím samým, ale vzhledem k tomu, že jsem nespala ani noc před meetem, tak jsem si v tomhle moc nevěřila.

03:00
Vlastně až do rána se probíralo téma SN, moc jsem se nezapojovala, dřímota mě totálně doháněla a v takovém stavu, i když vnímám, tak nereaguji. Hádají se pořadí a názvy epizod první série. Jsem mimo. I když bych možná bych to dala dohromady, kdyby se mi chtělo přemýšlet.

04:00
Poslední věc, co jsem ochotná vnímat je povídání o tom, že Tinka vypadá jako bezďák a cvakání foťáku. Taky se tam hýbe s flaškou fernetu. Začínám mít hroznou chuť na poslech nějaké muziky, vytahuji svojí mp4 a od té doby pro mě okolí vůbec neexistuje.

07:00
Hrabu se z postele. Je mi nechutná zima a cítím se neskutečně unavena. Co víc si přát!! A jak se to říká: Co se ti zdá první noc pod novou střechou, tak to se splní... Žádný sen, takže se na nic těšit nemůžu. Zizi a Lenkka procházejí chatky a tahají všechny z postelí.

08:30
Snídaně. Najednou jsem si všimla, že tu nejsme sami. Kromě kuchařky tu přibyli ještě nějaký tři nový lidičky. Přemýšlím, kdy dorazili... Pokud zaslechli jen kousíček toho, co se tu včera (dneska) dělo, tak teda no nazdar!! Ale dalo by se říci, že nás spíše ignorují. Takže si jich přestávám všímat a zapojuji se do debaty. Ale o čem se to ráno mluvilo už ani nevím.

09:00
Snídaně skončila a přišly na řadu notebooky. Nevěřím vlastním očím!!! Tady, na konci světa se chytne taková vzácnost jako je wifi!! Takže jsme si přečetli maily a zkontrolovali fórum (nečekaně mrtvé). Pak jsme si šli zasoutěžit. Nejdřív jsme si trošku procvičili mozek při SN pexesu a pak následoval kvíz. Nečekaně vše skončilo nerozhodně. Chtěla jsem si nenápadně sebrat pár obrázků s Johnem, ale nějak se mi nepovedlo. Nevadí. Pak měl být na řadě další soutěž, tedy SN test, který měl být opravdu těžký. Ale nakonec jsme si dali pauzu a někteří se odebrali k notebooku koukat na anime. Já jsem se sebrala s ostatními z Heaven and Hell chatky k benzínce nakoupit nějaký ten alkohol a chybějící brzdy. Přece jen nás večer čekalo člověče, opij se. A na to je potřeba pravdu hodně obojího.

10:45
Vtrhli jsme na benzínku jako vichřice. Pravda, nic extra jsem nečekala, ale opravdu tam toho moc neměli. Ale i s tím málem, co tam měli jsme se totálně nemohli dohodnout na tom, co vzít. Holky si vyžádaly flašku krásně fialové barvy, ale Lenkka prohlásila, že přece se nebude brát něco, co má jenom 16 procent a tak se nakonec koupily dvě flašky pořádného pití, které se do paměti všech vryly úplně jiným způsobem, než by se zdálo, ale o tom bude řeč až potom.

11:15
Myslím, že obsluha benzínky byla neskutečně ráda, když jsme vypadli, zřejmě jsme nevypadali moc normálně (a taky ani nejsme). Při cestě k chatkám jsme si všimli hřiště, které bylo kousíček (vlastně hnedka u cesty) a hned jsme se na něj vrhli. To, co se tam pak dělo, by stačilo na svěrací kazajky pro každou z nás. Vážně, ani se nedá pořádně popsat, co za kraviny se nám povedlo tam udělat, ale prozradím 2 věci: v hlavních rolích byly ty dvě koupené flašky (ale to nejlepší je ještě teprve čekalo) a že vše bylo řádně zdokumentováno. Takže naše kreace si budete moci prohlédnout na fotkách.

11:30
Blížili jsme se k chatkám, pak ale náš výstup kopcem zastavil "moriak, ktory zahudroval" jak to později popsala Tina. A ta z toho taky byla nejvíc vysmátá. A ani nevím proč, ale opravdu i mě to přišlo hodně směšné. To hudrování bylo divné, zvláštní. Ale nejvíc jsem se smála asi proto, že mě Tinka nakazila.

12:00
SN test se nekonal. Pravda, většina lidí si zalezlo k notebookům a nejvíc se jich slezlo u slash notesu, kde se pouštěli anime a já ani nevím co ještě. Chvilku jsem brouzdala po netu, ale nějak jsem neměla do čeho píchnout, bez fóra je net tak trošku o ničem. A pak přišla Tinka s leskem v očích a tak láskyplně hleděla na bazén a jeho krásnou modrou vodu... Kdo by odolal!! A tak jsem na sobě měla zase plavky a prožívala svůj malý šok při prvním skoku do vody. Ale jako předtím jsem infarkt nedostala a tak se mohlo začít pořádně blbnout. A že tentokrát to opravdu stálo za to. Dohlížely na nás Zizi, Lenkka, Lucia, Dzajnisko, LittleDevil a Kristine. Takže v případě jakékoliv potřeby by byla pomoc plně zajištěna. Pak se k pozorování přidala i Faith a sem tam k nám zaběhli i SNlois a Janka.



Fotky tu budou postupně přybývat :)

III. SN SK\CZ Meet, den druhý, part 2

18. srpna 2009 v 21:19 | Anwi |  Akce
15:10 Starý Hrozenkov
Čekáme na Tinku. Chvilku se jen tak bavíme, ale pak už nám začíná připadat velice divné, že tak dlouho nejede. Ještě tak 5 minut, třeba bylo jenom potřeba něco vyřídit... Ale Tinka stále nejede, tak přišly na řadu mobily. Ale ani jedno číslo nefunguje, všechny telefony jsou mimo signál, nebo vypnuty. Takže co dál?? Vydat se rozhlídnout se po Hrozenkově?? Nebo ještě chvilku počkat?? Jako SN fanoušky nás začaly napadat různé myšlenky, některé z nich opravdu strašidelné.

15:30
Tinka dorazila!!! Hurá! Chvilka dohadování o tom, jestli se k chatkám vydat hezky po svých, nebo si počkat na autobus. Nakonec to vyhrál autobus, přece jenom bágly jsou těžké a nás čeká ještě nějaká ta zábava, tak proč se unavit předčasně. Jelo nám to za pár minut.

16:00
Chvilka chůze do kopečku a před námi se objevily chatky s bazénem. Vypadalo to vážně úžasně. Chvilku jsme se porozhlíželi a pak nastalo dohadování o tom, kdo kde bude. První chatka zůstala volná, myslím, že to způsobila Sarinka a její odpor k pavoukům. Takže chatka číslo jedna zůstala zamčena na několik západů.
Chatku číslo dvě byla nazvána Admin chatka, protože si ji pro sebe zabraly Sarinka a Dzajnisko.
Další na řadě byla Hell chatka s obsazením Zizi, Lenkka, Faith a Lucia. Takže pojmenování více než výstižné.
Chatka číslo tři, neboli slash chatka byla zabrána Jankou, Dion, Ramonem a SNlois. Myslím, že témata, která se tam probírala jsou jasná už z názvu chatky.
A pak je tu chatka číslo pět, která byla velice nepřesně nazvána Heaven cottage, kterou si zabraly tyto "božské" osoby: Anwiel, SkreechTina, Kristine a LittleDevil. Takže je všem jasné, že slovíčko Heaven je spíše ironie...

16:30
Zatímco se ostatní zabydlovali v chatkách, já s Tinou jsme se začaly dohadovat s tetou, která to tam měla na starost. Já jsem dostala do rukou papíry na které jsem měla zapsat údaje o všech, kdo jsou přítomni. Nejhorší na tomhle úkolu byla teta sama. Nejdřív mi začala vyprávět, jak je to všechno důležitý a že se si mam nechat papíry do dalšího dne, kdy mají dorazit další lidičky. Ale za pár minut mi to všechno sebrala z rukou, že jí kuchařka řekla, že ty papíry nesmí dát z rukou... Prostě paní na svém místě. Ale myslím, že poděkovat mi mohla, jelikož jsem to nakonec všechno stejně zvládla, aspoň tu českou část. Problém byl také s jídlem, myslím, že bylo objednáno o 4 jídla navíc než bylo potřeba. Takže jsme se snažily to ještě stáhnout dolů. Kuchařka z nás byla určitě moc nadšena...

Okolo 17:00
Konečně jsem se dostala k vybalování. Teda, jenom jsem si shodila věci z postele Kristine na zem a natáhla si na sebe další část oblečení a šla se zajímat o to, co se bude dít a taky o to, co se bude pít. Alkoholu bylo dost, ale brzd bylo dost málo. Ale naštěstí byla pár metrů od nás benzínka, která nám mohla poskytnout první pomoc. A tím začala ta správná zábava.

17:30
Tak a začalo jít do tuhého. Tinka vyhlásila nástup na plavání. Chvilku jsem předstírala, že nejsem přítomna a doufala, že moje dvě mikiny a teplá bunda vypoví o všem. Ale nepovedlo se, tak jsem po chvilce měla na sobě své černé, jednodílné plavky a přemýšlela jsem, jestli jsem se nezbláznila. Ovšem pohledy ze "břehu" mi naznačovaly, že jsem totální magor. Ale když přešel prvotní šok, tak jsem si tu ledovou vodu opravdu užila. Po dlouhé době jsem si pořádně zaplavala. Ale nakonec nás zima vyhnala ven a my jsem se utíkaly schovat do chatky.

18:00
Snažila jsem se rychle dostat z plavek, ale chatka byla beznadějně obsazena. Tinka totiž vyhlásila rozdávání hrnečků a odznaků. Takže se všichni nahnali k nám do chatky a já jsem byla ráda, že jsem si mohla sundat aspoň plavky z horní poloviny těla a zabalit se do ručníku. Ale nakonec se mi to povedlo a já jsem se zabalená v ručníku převlékla. Bylo to úžasný!!! To teplo!! A suchu...
Pak jsem dostala svůj hrneček s Katie. Nemohla jsem se na něj přestat koukat, vážně se hrozně moc povedl!! Pak ještě odznáček, který jsem si připnula na tričko a pak rychle do hlavní budovy...

18:30
A co jiného v hlavní budově, než večeře. Pani kuchařka se vyznamenala, bylo to vážně moc dobrý, ale bylo toho vážně moc. Nechápu, jak by někdo mohl čekat, že spořádám všechnu tu hromadu jídla, co jsem dostala. A nejvíc mě znervózňovaly foťáky. To cvakání všude okolo mě... brrr!

19:30
Po jídle se šlo připravovat ohniště. Přinesl se papír, nějaké to dřevo, které ale bylo ochotno bojovat a nechtělo se nechat jen tak spálit. Ale nakonec se to povedlo a i na dřevě se objevil malý, nesmělý plamínek. Takže jsme se mohli odebrat pod strom, kde měla Sarinka proslov a její slavnostní otevírání šampusu. Nikdo nebyl zraněn, pití bylo vypito (Sarinka stylově z flašky), tak se šlo sednout k ohni.

20:00
Pilo se a oheň nemohl zůstat na suchu, takže Zizi mu dala trochu napít metodou z úst do ohně. A evidentně mu moc chutnalo, protože si spokojeně šlehal. Ale víc než tři dávky jsme mu nedopřáli, protože co si pak počít o opilým plamenem... A tak jsme se začali plně věnovat hře Věřte-Nevěřte.

Okolo 22:00
Začalo pršet. Nejdřív jsme svá suchá těla pokoušeli skrýt pod dub, ale nakonec jsme museli mokrá těla dovléknout do chatek. Vlastně jen do jedné chatky, kde bylo zapnuté topení, takže pěkně teploučko. Tam taky proběhlo poslední kolo soutěže. Jenže problém byl v tom, že během soutěže bylo tolik vsuvek, že už si většina z nás nepamatovala, co byl soutěžní příběh a co jen tak mimo soutěž. Ale nakonec se naše porota (Janka a Tinka) shodla na tom, že vítězem kategorie Nejlepší hádač je Kristine a Nejlepším vypravěčem je Lucia. Podle mě velice zasloužené vítězství. A musím podotknout, že po celou dobu se samozřejmě pilo a pilo.

22:30
Někteří se rozhodli jít spát, jiní pokračovali v kecání. Já jsem se přidala k další skupině, která zamířila do jídelny. Tinka měla totiž klíčky, tak proč to nevyužít. Rozbalila se promítačka a hurá na Watchmena, kterého jsem stáhla "pár minut" před odjezdem z Prahy. Z filmu jsem vlastně ani moc neměla, protože jsme se rozhodli, že mu uděláme nový dabing, který se mimořádně povedl. Musím uznat, že tolik jsem se u žádného filmu nenasmála už hodně dlouho.

Fotky budu postupně dodávat, až mi to dovolí net...

Free Image Hosting at www.ImageShack.us