Září 2010

Jen tak mimochodem

12. září 2010 v 14:18 | Anwi |  Výlevy
5 minut od vydání předchozího článku jsem měla 4 komenty, všechny smazány a nahlášeny jako spam. Takže kdokoliv mi na blog napíše, že mam kwááásnej blogísek a abych se podívala na ten jeho, tak je u mě automaticky spamer a taky ho tam nahlásim. Na kwásný blogísky já vám seru!!! A ani se nebudu koukat na ty vaše, protože si nerada přidělávám žaludeční potíže...


Čajovo-kafová nálada a koncertní plány

12. září 2010 v 13:49 | Anwi |  Výlevy
Tak si tu tak sedím a piji už druhý šálek čaje. Teda, šálek není zrovna dobrý název, je to spíš menší kýbl. Čaj je vynikající, mátovej. Předtím jsem měla meduňkovej :) Ale rozhodně to neni nic huj ee šáčkovej čaj. To si tu užívám sklizeň zahrady Maude :D Všechno jsem si dala hezky usušit (což přivedlo mou spolubydlící k myšlence, jestli nekouřím trávu, když si v pokoji suším něco zeleného...). Asi taky začnu tyhle dobroty pěstovat :)

Ale když je čaj, tak musí být i kafe. A jelikož už jsem unavená z toho, jak si furt kávu dělám sama, tak by to chtělo někam zajít. Takže dnes se určitě ještě stavím ve Starsucksu a rovnou se tam sejdu s Maudětem. Dvojté potěšení :D

Zrovna tu poslouchám Slipknot a přemýšlím nad tím, co s nima vlastně bude. Jasně, někteří říkají, že další deska určitě bude, ale zpěvák to odmítá. No jo, je to sice hnusný, ale je mi jasný, že mu současná situace nahrává do karet. Ať si kecá co chce, tak poslední dobou pro něj byli Slipknot ta druhá kapela... Uvidíme, mně by ani nijak nevadilo, kdyby byla další deska bez současného zpěváka, ať si Corey klidně hraje se Stone sour.

A když už jsem u muziky, tak tu mam dvě akce na které se chystám: 18.9. koncert Rimortis v Praze, přesněji řečeno ve Chmelnici. A pak je tu 7.11. koncert Sabatonů. Na ty Sabatony se těším neskutečně, po tom, co předvedli na Masterech, tak jejich muzice a hlavně jim propadám čím dál víc. Tak co, přidá se ke mně někdo?? Každý doprovod vítán (teda, ne úplně každý, ale pochybuji, že ty osoby, které bych tam s sebou nechtěla se mi přihlásí).

Slipknot skončili a přehrávač mi automaticky skočil na další playlist, což jsou Queen. Což mi opět připomnělo jeden rozhovor s mým profesorem. Ten se mě ptal na muziku a tak. Pak přišla otázka nejlepší kapely, zpěváka atd. Proč jsou všichni tam hrozně překvapený, když odpovím Queen a Freddy?? Samozřejmě znám spoustu zpěváků, kteří mají zajímavější hlas, jako třeba Wednesday. Ale nejlepší je a asi i navždy bude Freddy. A stejně tak je to s Queenama. Možná si je vědomě (tedy nepočítám když mi je začne přehrávat mp4) nepouštím tak často jako některé jiné kapely, ale to není o tom. Jde o to, že ty ostatní kapely většinou poslouchám nějakou dobu a pak příjdou jiné, co mě dostanou a tamty si pustím jen někdy. Ale Queen tu vždycky byli a taky budou. Poslouchám je od narození až doteď. A to se prostě nezmění.

Dokonalé spojení!! Takhle písnička je moje srdcovka. A to nejen proto, že zazněla v mém milovaném filmu Highlander, ale prostě protože je úžasná!!

Anwi se dá na dráhu zločinu!!

2. září 2010 v 23:28 | Anwi |  Výlevy
Znáte to, každému se to určitě stalo minimálně jednou a to má ta osoba ještě velké štěstí - zabouchnuté klíče od baráku, od auta a já nevím od čeho všeho se dají zabouchnout klíče. V tomhle ohledu je plus mít nějakého toho spolubydlícího, který vám ten barák otevře. Nebo mít někde schované druhé klíče od auta.


Když jsem dnes přišla z práce, tak už byla pořádná tma. Spolubydlící nikde. Odemkla jsem si, vešla dovnitř a zase jsem za sebou zabouchla a zamkla. Jen co jsem si stačila hodit bágl do pokoje, tak se ozval zvonek. Rychle jsem zase odemkla a běžela k brance. Tam stála sousedka se psem a ptala se, jestli už je Míša (spolubydlící) doma. Za mnou se ozvala menší rána, jak se zabouchly dveře, ale mě to v tu chvíli ještě vůbec nedošlo. Chvilku jsem si popovídala s paní a trošku si pohrála se psem, ale jakmile tyhle dva odešli, tak mi došlo, že se mi zabouchly dveře a klíče zůstaly uvnitř!! Co teď? No, sedla jsem si na schody, že počkám na Míšu, která se dnes vracela z Mexika, takže bylo jistý, že bude přes noc doma. Seděla jsem tam asi tak minutku, dvě, když mi došlo, že ty zatracený klíče, o jsem si zabouchla, jsou zastrčený v zámku. A to byl průser!! To by mi ani spolubydlící s vlastníma klíčema nebyla k ničemu.


Chvíli jsem panikařila a nevěděla jsem co dělat. Měla jsem u sebe sice mobil, ale nechtělo si mi volat nikoho. Tenhle svůj průšvih jsem si chtěla hezky vyřešit sama. Nejdřív jsem se snažila přes zahradu dostat do kuchyně. Tak bylo okno otevřené, problém byl, že je v prvním patře a že na něm je síťka. No, první problém jsem vyřešila pomocí zahradní židle a dvou kýblů. Ale tu síťku bych musela jedině zničit. Což se mi nechtělo, nechala jsem si to jako poslední možnost. Jediné, co mi to přineslo je pěkná modřina na noze, jak jsem lezla dolů, tak jeden kyblík se rozhodl, že podklouzne, takže jsem letěla dolů.


Takže když to nešlo horem, tak mě napadlo, že bych to mohla vzít dolem. Okna do sklepa jsou vždy otevřená. Problém u nich je ten, že jsou ty typický sklepní okna. Jsou malinkatý a navíc se dají otevřít jen na malou skulinku - " na větračku". Ale povedlo se. Nebudu tu psát, jak jsem to udělala, nejsem blbá, abych dávala návod, jak v pěti minutách vykrást náš barák. Akorát musím říct, že ty titěrný okýnka jsou nechutně těžký. A taky jsem si dala za úkol alespoň jednou za měsíc vyluxovat pavučiny a bordel ve sklepě!! Hlavně ty pavučiny. Měla jsem je totálně všude a hlavně v kadeřích. Fuj, dostat je z těch vlasů bylo něco, myla jsem si je třikrát!!


Možná, když budu pořádně trénovat, tak bych se mohla začít živit jako zloděj!! Pomalu bych se vypracovávala a pak jednoho krásného dne ze mně bude hodně bohatý člověk...


Ale teď už jdu do postele, vlasy jsou skoro suché a mě čeká ráno budíček.