Březen 2012

Motorka, motorka, motorka, motorka

17. března 2012 v 22:11 | Anwi |  Akce
V pátek jsem šla na desátou na výstavu Motocykl s tím, že tam budu tak do té jedné. Jenže já jsem prostě magor do motorek a tak jsem tam vydržela až do 18.00 a v sobotu jsem se tam vrátila =) Na výstavě mě zajímala jen jedna motorka, má milovaná Kawasaki w800 Special retro edition. Miluju ji už od první chvíle, kdy jsem ji viděla na obrázku. Já nádherná a navíc není ani až tak moc drahá.
Ale co mě tam udrželo tak dlouho, to byl doprovodný program. První vozidlo, které mě posadilo na zadek, tak to byl Morgan 3wheeler. Trojkollé vozidlo v retro stylu, které ale má povolení jezdit i na evropských silnicích. Což je výborný! Měla jsem tu čest se v něm svést a to dokonce dvakrát. Morgan nádherně držel na silici, i když s ním pan Zvelebil jezdil tak, že pískaly gumy. Nepopsatelná jízda... A stojí jen 1 085 000 Kč což není moc, když si vezmu, že je to originál a ruční práce. Ale jedno mínus samozřejmě má, je to jako s motorkou, jen na sezónní jízdy =(
Míra Lisý je člověk se kterým jsem se určitě neviděla naposledy. Jeto 11ti násobný mistr ČR a vicemistr Evropy v mototrialu, ale hlavně specialista na bezpečnou jízdu na motorce. A věřte mi, že ten jeho kurz by měl absolvovat úplně každý, kdo jezdí nebo chce jezdit na motorce. Má tam i speciálně upravená stroje, takže se člověk nevyseká ani kdyby chtěl. Chystám se k němu na "předautoškolní" kurz. A nejspíše i na ten pro pokročilé. Na motorce jsem se ještě pořádně nerozmlátila a taky bych to nerada udělala =)
A nakonec výborný kaskadéři Crazy Day. Tihle pánové se toho nijak nebojí. Jejich show byla výborná a to i přes to, že měli opravdu málo prostoru. Jezdili tam na opravdu silných strojích, ale i na skútru. Člověk by skoro ani nevěřil, co všechno se dá provádět na takovém stroji. Ale ani tak pořád skútr nepovažuji za motorku =D A i tihle pánové mají školu, kaskarérskou, ale to už je pro ty, co si sou v sedle opravdu jistí. Já bych na to neměla... A i tady jsem se zapojila do jejich show. Hezky jsem si lehla na zem a nechala jednoho z nich, aby přeze mně skákal, přehazoval mi zadní kolo přes hlavu i nohy a podobně. A nakonec jsem se ještě projela s jedním z nich po zadních =) A taky jsem od nich dostala novou helmu, takže už konečně mám vlastní a je nádherná! Fotky budou =)
Prostě výborný dva dny plný řvoucích motorů a vůně spálené gumy =)

Neskutečné se stalo skutečností vol II

10. března 2012 v 19:24 | Anwi |  Muzika
Ve čtvrtek jsem se dozvěděla, že v listopadu bude v Praze mít koncert můj milovaný Wednesday 13 a v pátek jsem přišla další skoro neuvěřitelná novinka. Má bohyně Doro bude prosinci v Praze!! Wouhou, konečně se jí taky dočkám!! Viděla jsem jí naposledy v roce 2010 na Masters of Rock, pak tady byla minulý rok, ale bohužel to bylo ve čtvrtek a nevíc ve Zlíně, takže ani malinká šance, abych se tam dostala. Nějak jsem nečekala, že bych se sem podívala zpátky tak brzo =) Takže výborný, takové zprávy mě moc moc těší!! =)

No, není nádherná? A ten hlas!!

Neskutečné se stalo skutečností

8. března 2012 v 20:35 | Anwihttp://admin.blog.cz/clanky/clanek/upravit |  Muzika
Zrovna nedávno jsem vedla s kamarádkou rozhovor o tom, jak je nemožné dotáhnout Wednesdayho 13 do ČR. Postěžovali jsme si hezky, jak na nás kašle, jak si jezdí všude okolo, ale k nám prostě ne! A co jsem se dozvěděla, když jsem dneska přišla domů? No ano, v listopadu tu bude mít koncert!!! Ječela jsem přes celý barák a chudák pes se mě bál =) Ale je to tak, můj milovaný Wenda nás poctí svou návštěvou!!! Takže do kalendáře velkým písmem 4. listopadu Wenda v Praze!!

A tahle tam nesmí chybět!! ♥ ♥

Mijamoto Musaši

3. března 2012 v 23:55 | Anwi |  Výlevy
Mijamoto Musaši je člověk, který mě naprosto fascinuje. Je sice už pěknou řádku let po smrti, ale i tak má pořád co říci. Vypbrala jsem si ho, jako téma své seminárky na japonštinu a taky (pokud se to povede), tak bych o něm chtěla psát bakalářku. Tak snad se to povede. Zrovna jsem teda dávala dohromady tu seminárku a řekla jsem si, že bych to mohla hodit i sem, proč ne, že. Třeba zaujme i někoho jiného. Už jsem o něm psala na svém druhém blogu, tedy spíše o knize, která o něm byla napsaná. Moc pěkná knížka, ale pravdy je na ní dost málo, bohužel...

Jeden z nejslavnějších samurajů vůbec, známí pod jménem Mijamoto Musaši 宮本 武蔵 se narodil roku 1584 ve vesnici Mijamoto v provincii Hirima. Tehdy se ještě jmenoval Takézo Šinmen. Jeho otec byl zchudlí samuraj, který ale trval na tom, aby jeho syn měl alespoň základní vzdělání v psaní, čtení a hlavně v boji s mečem.
Mladý Takézo podstoupil svůj první zápas, když mu bylo 13 let a zvítězil, stejně jako ve stovce dalších případů. Poté, když mu bylo 16 let, tak opustil svou vesnici a vydal se zdokonalovat své bojové umění.
Takezo během jednoho roku navštívil nespočet různých bojových škol, vždy vyzval hlavu dané školy a vždy zvítězil. V roce 1600 začala válka mezi rody Tojotomi a Tokugawa. Takezó, který už byl tehdy známí pod jménem Musaši, se přidal na stranu Tojomotů a zúčastnil se bitev o hrad ve Fušimi, Gifu a hlavně v bitvě u Sekigahari.
Po těchto bitvách se Musaši na nějaký čas odmlčel a nebylo o něm žádné zmínky. Objevil se až když mu bylo 20 let, kdy došlo k potyčkám s bojovou školou Jošioka. Tyto potyčky mu přinesly mnoho obdivovatelů, ale i nepřátel.
Rod Jošioka sídlil v Kjótu a Musaši se tam tehdy vydal, protože jeho otec kdysi také bojoval s hlavou jejich školy. Jeho otec tehdy vedl 3 souboje a ten poslední prohrál. Musaši se utkal se synem tehdejšího mistra a duel vyhrál. Jenže Ašikaga Jošiaka prohru neustál a začal Musašiho pomlouvat a nakonec ho i napadal s velkou přesilou. Mnohdy šlo na něho samotného i 20 bojovníků. Ale už tehdy měl Musaši svou bojovou techniku dokonale propracovanou. Bojoval se dvěma meči najednou, což do té doby nikdo nedělal. Tyto souboje Musaši vždy vyhrál a to jeho protivníkům dodávalo větší zuřivosti. Nakonec se mu podařilo zabít jak Ašikagu, tak jeho bratra a tak rodinný podnik převzal tehdy dvanáctiletý Matašičiro. Ten vyzval Musašiho na souboj, ale to byla léčka, kterou Musaši ovšem očekával a tak se na místo souboje dostavil o hodinu dříve. Viděl, jak se po okolí schovávají muži a mohl se na souboj připravit. Bez okolků tehdy malému chlapci usekl hlavu a tak vyvraždil rod Jošioka.
Tento čin mu získal spousty odpůrců, lidé se dozvěděli jen o tom, jak malému chlapci usekl hlavu, ale už se nedozvěděli, že to byla jen hnusná léčka. Jošiakova škola vlastně přestala existovat, ale její žáci usilovali o pomstu a spojili se s Sasakim Kodžikirem, což byl v té době sice proslavený, ale značně samolibí samuraj bez pána. Musaši si jich ale nijak nevšímal a cestoval dále do Nary, kde trávil čas bojem s mnichy v klášteře Banšú, kteří byli vyhlášení bojovníci s kopím.
Dle Musašiho vybojoval do roku 1611 na 60 soubojů v Naře, v Kjótu i např. v Edu a nikdy nebyl nikým poražen, což nikdo nikdy nevyvrátil, takže je to docela možné. Každopádně tou dobou už bylo jeho jméno známé po celém japonsku a spousta pánů se ho snažilo získat do své skupiny. Všechny tyto nabídky Musaši ovšem odmítal. Až na jednu. Stal se učitelem mocného pána - Hosokawi Tadaikoho. Ovšem tímto krokem si ještě více znepřátelil Sasakeho, který se o toto místo zajímal také. Další protahování jejich společného souboje už nebylo možné, na Musašiho byly uskutečňovány další a další útoky.

Hellrider

3. března 2012 v 15:41 | Anwi |  Výlevy
Dneska je vážně nádherný den! Tak krásně by se dnes dalo jezdit na motorce. Jen sednout a jet. No jo, jenže můj řidič je celý den v práci, stejně tak zítra a v pondělí mi už začíná škola, takže si moc nezajezdím. Takže na motorku se dostanu tak v pátek. A to se taky chystám navštívit výstavu motorek v Holešovicích. Už se těším, vždycky tam nad těma motorkama slintám =)

Poslední dobou se zaobírám jen a jen školou. Píšu diplomku, učím se na přijímačky, dělám saminárky. Prostě sranda. Zrovna se tu patlám s domácím úkolem na statistiku a nějak mi to nevychází. Výborně, minulý semestr jsem s tímhle předmětem měla problémů až dost... Hlavně tedy s tou ženskou, ta je vážně strašná!

Ta škola mě vážně nebaví. Pořád si na nás vymýšlí nové a nové kraviny, házejí mám klacky pod nohy v úkolech, které nám dali oni sami. Ještě že se blíží praxe, kde si od nich trochu odpočinu. Poslední 2 roky jsem chodila na památkový ústav, teď jsem si domluvila praxi v alze. Vlastně tam ani moc pracovat nebudu, vyjednala jsem si tam volný stůl a počítač (i když si budu spíš nosit svůj notebook) a hlavně volno a budu si psát diplomku, připravovat prezentace na závěrečný zkoušky a tak.

Nějak pořád nemám o čem psát, když už se u mně něco náhodou děje, tak jsou to věci o kterých se mi nechce psát moc veřejně, nebo mi to nějak nejde dostat do slov. Stejně tady furt jen sedím a čumím do počítače... Sleduji akta x, u toho tvořím něco do školy a hrozně se nudím. I když dnešní podrážděnost spíše pramení z přítomnosti nového přítele mojí spolubydlící. Vážně mi vadí! Řekněte mi, kterej mamrd v 8 ráno začne běhat po DŘEVĚNEJCH schodech, ještě ke všemu, když vedle těch schodů spí holka, kterou nezná a ještě u toho mluví dost nahlas. Kdyby to udělala Míša, tak dejme tomu (ale ta se z postele vykopává tak v 10), ale on, návštěva?! A ani slovíčkem se neomluvil... A to nebudu povídat o tom, že sem jezdí, i když je nemocnej, takže jí tam v noci do ouška tak akorád chrchlá. A k dovršení všeho jsem pak našla jeho toaletní "taštičku" o velikosti batohu do školy, která byla hozená na mejch věcech v koupelně. Já nechápu, že se vždycky v mém okolí musí objevit nějakej sebestřednej kretének, co se mi snaží narušit můj klid. Naštěstí mi placení nájmu dává jisté pravomoce mluvit do chodu domácnosti... Ale co, až bude hezky a on nebude nemocnej, tak budou jezdit na víkendy pryč a já budu mít klid...

No nic, nebudu se tu rozčilovat a raději si jdu užívat pohled na mého "brášku" a jeho úžasný ocásek =D