Červen 2012

Pějme ódy na boty KMM

30. června 2012 v 0:52 | Anwi |  Pro oko
Je mi vcelku líto, že tohle musím napsat, ale boty Steel jsou odporný šmejdy, co nestojí ani za stovku, natož za tisíce, co za ně chtějí. Ano, ano... Kdysi to byla výborná značka, kvalitní. Ale to se změnilo. Od té doby, co se Steelky přestaly vyrábět v Anglii a začaly se vyrábět v Číně (od té doby mají taky tak dementně špičku nahoru...) jejich kvalita klesla na nulu. Jak jsem byla tehdy ráda, když jsem si je koupila a plánovala jsem s nimi pětiletou budoucnost? Kravina!!

Za tu dobu, co jsem je měla, jsem je několikrát reklamovala, vždycky mi dali nový kousek a pak zase znovu a znovu. Pak jsem se naštvala, nechala reklamaci kontrolovat ČOIkou a nechala si vrátit peníze s tím, že Steelky už nikdy v životě!

A taky jsem udělala dobře. Mluvila jsem se třema lidma ze tří různých obchodů a všechny Steelky doprodají a tím u nich končí. Prý je tolik reklamací, že začaly prodělávat. A takhle to bohužel půjde i dále, za chvíli už ani ofiko obchod Steel v ČR bude muset skončit, jestli to takhle půjde dál.

Vybrala jsem si značku KMM. Jsou na ní výborné recenze, nemají tak debilně zvedlou špičku, jako většina jiných značek. Na první pohled se zdají stejné, ale ten střih je trošku jiný a to je super. Jsou nádherné, tak snad vydrží. A mají ještě jednu vychytávku, úžasně jednoduchou, ale skvěle účinnou. V jazyku mají otvor, kterým se provlíknou tkaničky a tak se zabrání tomu, aby se ten jazyk posouval. To mě u Steelek taky sralo, jak mi jazyk durt jezl na stranu a já pak měla tkaničky otisknutý do nohy....

Velice zajímavý den s nečekaným koncem...

28. června 2012 v 8:41 | Anwi |  Anwiel
Včera jsem byla na předávání diplomů. Takže teď už konečně mohu říci, že to mám opravdu za sebou! O samotném předávání raději psát nebudu, prostě jsem si přišla na pódium, vzala si diplom a zase odešla. Ale mohla bych se zmínit o tom, jak ten diplom vypadá. Tedy takhle, diplom vypadá přesně tak, jak má, ale já narážím na to, jak nám ho předali, resp. v čem... v takových nijakých papírových deskách. No ano, prostě papírové desky, to i na střední nám dávali maturitní výzo v mnohem hezčím obalu. Prostě ta škola je kvalitní ve všech ohledech....

Mimochodem, jsem s sebou měla foťák, který jsem svěřila tátovi. Já mám velice dobrý foťák, co byl docela drahý, fotky, co dělám já, jsou vážně krásné... A táta? Udělal jich cca 50, použít se dá jen jedna jediná a na tu se zrovna koukáte...

Teď si užívám zaslouženého flákání se, příští týden odjíždím na pár dní na Slovensko se trošku zrelaxovat. Budu poblíž Liptovského Mikuláše, kde jsem byla minulý rok. Už se tam těším, tentokráte jsem si vybojovala pokoj jen sama pro sebe, potřebuji totiž cvičit! Každý den (pokud to jde) si dávám 2 hodiny intenzivního cvičení a mají pravdu, je to super pocit!

I když psát, že se flákám je celkem scestné... Potřebuji nutně uklidit pokoj! Je to vážně odporný bordel! Všude se povalují věci do školy, které už nebudu nikdy potřebovat, takže se jich musím zbavit. Pak taky musím probrat šatník. Mám v něm dost věcí, co byly vážně drahé, jsou krásné, ale vůbec je nenosím, takže šup s nima na aukro. A to je můj plán na víkend. U toho budu čumět na seriály, filmy, poslouchat muziku a prostě magořit!

Ale nadpis článku slibovat nějaký nečekaný konec, že. Takže večer jsem šla do práce, už jsem na sobě měla normální oblečení, ale účes jsem si nechala, takže jsem si připadala trošku divně, ale co. A teď, jak funguje náhoda, osud, boží ruka, nebo co? Po práci jsem zašla do tesca v edenu, koupila skoro všechno, co jsem chtěla... Zapomněla jsem koupit brambory. Tak jsem na dejvický asi 5 minut stála na zastávce a šíleně se mi už nikam nechtělo. Ale nakonec jsem se rozhodla, že půjdu do Billy. Těch 5 minut váhání je důležitých!

Vešla jsem do Billy, naházela brambory do pytlíku (mimochem, mají tam pěkně hnusný!!) a na dalších pár minut se zastavila u kysaných nápojů a podobně. Já je mám hrozně ráda, a nikdy se nemohu rozhodnout, který zrovna chci. Dalších pár důležitých minut. Nakonec jsem si teda jeden vybrala a hurá k pokladně. A další věc, původně jsem chtěla jít k té úplně na konci, ale přede mnou se tam nahrnula banda němčourů a eurama, ani si nevyndali obsah košíku, takže to by bylo na dlouho. Už tam byly jen 2 pokladny, vzala jsem tu prostřední. Proč vlastně všechno tamto bylo tak důležité? Já totiž při nakupování nikdy nevnímám svět okolo, mám mp3 a nikdo mě nezajímá. Jen při placení si vyndám sluchátka a trochu i koukám okolo sebe. A tam jsem jí taky uviděla, hned vedle, na další pokladně.

Kdysi jsem bydlela u Mělníku, v takové malé vesnici, tam jsem i chodila na základku. A tam se mnou chodila jedna holka. Úžasné stvoření, nádherná, vtipná, kamarádská a hlavně velice svá Dominika. Od té doby, co jsem před 8 lety opustila základku, jsem jí viděla jen jednou. A teď tam najednou stála, v Praze, v dejvicích, v Bille... Chvilku jsem na ní koukala jako na přízrak a pak hlavně taky na toho s kým tam byla... Jaká je možnost, že po 8 letech potkám tuhle holku a ona bude mít za přítele výborného bubeníka? No ty krásko! Pak si všimla ona mně a nastalo takové to filmové čumění s otevřenou pusou, padání si do náruče a nesouvislé žvatlání... Každopádně jsem si na ní hned vzala číslo a ještě teď vůbec nechápu, jak se tohle mohlo stát!

Každopádně jsem se sešly ve chvíli, kdy já jsem ukončila vejšku a ona ukončila (druhou) střední (ano, jak jsem psala, ona je prostě svá...). A musím říct, že jestli je někdo ze základky, koho bych chtěla ještě vidět, tak je to jen ona, jinak jsem ty lidi tak strašně moc nesnášela... No jo, pražačka na vesnici =D

Jak to probíhalo....?

23. června 2012 v 9:13 | Anwi |  Výlevy
Měla jsem ale štěstí, vytáhla jsem si výborný otázky! Teda, první byla obhajoba absolventky. Toho jsem se nijak nebála, mohla jsem si jí připravit předem. Každopádně jsem to neudělala a lovila to tam před nima z hlavy. Ale jelikož jsem měla výborné hodnocení jak od oponenta, tak od vedoucího práce. Za což může nejvíce poděkovat mojí kamarádce, která mi dělala korekturu a musím říct, že to musela být zatraceně těžká práce a divím se, že se se mnou ještě baví =D

Po obhajobě jsem měla asi dvě hodiny volna, snažila jsem se učit na další předmět, což mi zoufale nešlo. Každopádně jak už jsem psala, tak jsem měla štěstí na otázky. U angliny jsem si vytáhla Svátky a zvyky v anglofonních zemích. Pohodička, hezky jsem si s profesorem popovídala o tom, jak nemám ráda, když se u nás slaví svátky z jiných zemí, hlavně ten odporný Valentýn... No, pak se mě ředitel zeptal, jaký bych byl ochotna slavit svátek, pokud bych musela a proč. Přece Halloween! To je úžasný svátek! A proč? No, nebyla bych to já, kdybych si trošku nezaprovokovala. Řekla jsem mu, že by se mi líbilo namalovat se na bílo, vzít si kápi a kosu, běhat po městě a děsit lidi....

Další 2 hodiny volna, žádná šance, že bych se mohla učit, šílený bolesti hlavy, chtělo se mi šíleně spát a musela jsem se nutit, abych vůbec pila, nehledě na to, že jsem za celý ten den neměla nic k jídlu. Nakonec, před 4 hodinou jsem se konečně dostala na řadu a šla na odbornou zkoušku. To byl takzvaný trojboj, neboli tři předměty v jednom - ekonomie, marketing a cestovní ruch. Ekonomie - nabídka. Lehčí už to snad být nemohlo! To jsme se učili už na střední a byla to taky maturitní otázka, takže no problemo. Marketing - legislativní prostředí, role státu, krajů, regionů, oblastí a dalších subjektů podílejících se na rozvoji CR. Taky dobrá otázka, až na to, že jsem si pletla čísla, kolik je v ČR obcí, krajů, regionů a tak, což je ovšem jen detail. Ale to poslední! CR - vývoj cestovního ruchu od doby antické po současnost. Taky výborná otázka, ale to by zkoušející nesměla být svině! Snažila se mě potopit, nakonec zesměšnila sama sebe. Tohle jsme musím napsat, co dokáže říci odbornice, co učí na vejšce:
Já: No a po první světové válce...
Ona: To bylo kdy?
Já: 1918.
Ona: Tak to jste se trochu netrefila...
Já: Počkat, první světová válka skončila 11.11.1918, to vím...
Ona: No, raději přejděte dál.
Já: Ne, ne... tím jsem si úplně jistá!
Ona: Neměla by jste být...

A jinak ano, první světová skončila 11.11.1918 a mírová smlouva byla podepsána ve vlaku. Každopádně to bylo trapný! Vedoucí komise (mimochodem výborná ženská!) raději zkoušku ukončila, že už není čas. Ale řeknu vám, tohle mě bude pronásledovat ještě za 20 let!

No, pak už jen čekat do půl sedmé na výsledky. Byla jsem si skoro jistá, že mi to poslední nedají, že mi ta svině dá neprospěl, takže by mi ani nepomohlo, že mě ty dva další dají za 1. Každopádně jsem málem šla do kolen, když mi předsedkyně oznámila, že jsem prospěla s vyznamenáním a že z trojboje mám za jedna! Wou! No, ale je pravda, že všichni zkoušející i předsedkyně byli vážně hodný! Kamarád tam šel s tím, že neobhájí diplomku, protože vedoucí mu dal neprospěl, při obhajobě ho dusili, pořád mu něco vyčítali, on byl celý den v háji a pak mu to dali! Nedali to jen dvoum holkám a u tý jedný vím, že si vytáhla otázku a prostě to vzdala....

Takže teď čekám jak dopadly přijímačky a jestli mě nevezmou, tak musím ihned sehnat práci =D Nechce se mi totiž na pracák...

Jo a ještě přežít středeční předávání diplomů....

A tři roky jsou v prdeli...

19. června 2012 v 19:58 | Anwi |  Výlevy
No jo... taky jsem mohla napsat, že jsem udělala absolutorium, dokonce mám vyznamenání a že tedy mám titul, ale to by nebyla sranda, ne....

Už jen 2 dny...

16. června 2012 v 11:04 | Anwi |  Anwiel
Ano, ano... Už jen 2 dny a budu skládat zkoušku z dospělosti na druhou, neboli závěrečky na vejšce. Před 14 dni jsem dělala přijímačky na japanistiku, jak to dopadlo nemám nejmenší tušení a výsledky se dozvím až 10. 7. To je víc jak měsíc čekání, to mě sere!!

Každopádně mě mnohem víc sere moje současná škola. Tuhle středu mi oznámili, že v pondělí jdu na ty závěrečky. Žůžu, co. Nedali mi na to ani tejden! Ale já se vlastně ani nedivila.... Každopádně jsem se ještě ani nestihla prokousat všema těma otázkama a to se to učím poctivě každý den, každou volnou minutu! Praktický se nebojím, tam máme 6 minut na jedno téma, ale anglina....

Na anglinu je jen jedno téma a na to máme 20 minut. Příjde vám to nelogické? No, nám taky, ale ředitel v tom nevidí problém.... Každopádně ty témata rozhodně nejsou takový, aby se o nich dalo mluvit 20 minut. Možná tak 3, 4... A nejhorší je, že tady mi ani profesor nepomůže, protože ten o těch tématech taky nic neví. No, bude to sranda!

A víte, co je ještě sranda? Rozpis těch zkoušek:
nástup do školy 6.35
představení 6.45
první zkouška 7.00
Moje obhajoba: 8.00 - 8.40
Angličtina: 11.40 - 12.20
Praktická: 15.20 - 16.00
Vyhlášení výsledků: 18.30

No, je tohle normální? To je celý den totálně v hajzlu! A to jen proto, že pan ředitel nechce chodit do školy v pátek, takže nás všechny nahustil do 4 dnů. A navíc pak musím ještě do práce! Kurva, já jsem totálně nasraná, skvělý stav pro učení se, že...

Nechce se někdo přidat?

4. června 2012 v 13:06 | Anwi |  Anwiel
Scháním společnost na páteční a sobotní Japonské slavnosti na Vyšehradě